Měšťanská beseda v Praze
Měšťanská beseda v Praze, zal. 1845 jako reprezentační politicko společenské středisko pražských měšťanů. Pův. žádost o zřízení č. společenského klubu s pevnými stanovami byla 1844 zamítnuta; M. b. v P. zahájila činnost až 31. 1. 1846. Její ustanovení inspirovalo dosavadní neformální stolové a čtenářské společnosti k následování; obdobné besední jednoty byly postupně zakládány i v jiných č. městech (1846 Kouřim, 1847 Chrudim), zejm. v 60. letech 19.st. (Litoměřice, Mladá Boleslav, Plzeň). Po útlumu veř. činnosti M. b. v P. za Bachova absolutismu vyvrcholila její aktivita v 60. letech 19.st.; výbor M. b. v P. navazoval spolupráci se vznikajícími spolky (Um. besedou, Hlaholem, Prům. jednotou), které získaly pro svou činnost prostory v nové budově ve Vladislavově ulici (od 1953 budova Čs. televize a v 90. letech 20. stl. Televize Nova), kam M. b. v P. přesídlila zač. května 1870. Po zřízení dalších spol. a osvětových institucí (1872 zal. J. S. Skrejšovským Český klub Na příkopech, 1894 Vinohradský národní dům) a zejm. po neúspěchu projektu České besedy, který měl 1909 sjednotit v novém Obecním domě čtyři největší pražské společenské kluby, ztratila M. b. v P. své dominantní postavení v českém společenském životě.
