Lublin město
Lublin, vojvodské m. ve vých. Polsku ve stejnojmenném vojvodství na Bystrzyci; 320 200 obyv. (1983). Prům. dop. prostředků, potr., zeměd. stroj., polygr., chem., stav. hmot. Dop. křižovatka. Muz., divadla, opereta, filharmonie. Dvě univ. (zal. 1918 a 1944) a jiné vysoké školy. Věd.výzk. ústavy. - Od 12.st. správní, hosp. a voj. středisko chránící vých. pol. hranici. Ve 13.st. několikrát zpustošen a vypálen. 1317 získal m. právo (obnoveno 1342). Jako výchozí bod pol. vých. expanze přitahoval L. odvetné litevsko-rus. výpravy. 1392 získalo m. právo skladu u trhu. V 15.-16.st. období kult., hosp. a urbanistického rozvoje. Lublinská unie 1569 a umístění Korunního tribunálu do L. 1578 přispěly k dalšímu růstu města. V 17.st. postižen švéd. nájezdem. Při třetím dělení Polska 1795 připadl do rak. záboru, od 1809 patřil k Varšavskému knížectví, od 1815 ke Kongresovce. Za l.svět. války sídlo rak. okupační správy a středisko hnutí za nezávislost. 5. ll. 1918 vznikla v L. rada děl. zástupců a utvořila se prozatímní lidová vláda Polské republiky. Za 2.svět. války v obvodu m. nacist. koncentrační tábor Majdanek. L. osvobozen 24. 7. 1944 sov. vojsky; od l. 8. do 3l. 12. 1944 sídlo Polského výboru nár. osvobození, od 3l. 12. 1944 do osvobození Varšavy 17. l. 1945 sídlo pol. prozatímní vlády.
