Louisiana stát
Louisiana [lujzijene], zkratka La. členský stát USA u Mexického zálivu; 125 674 km2, 4,46 mil. obyv. (2002) srovnej 4,20 mil. obyv. (1980), hl.m. Baton Rouge. Místy bažinatá nížina v deltě Mississippi, zčásti chráněná hrázemi před záplavami moře. V Kongresu USA má 2 senátory a 8 poslanců. - Rozsáhlé území dnešní L. bylo na konci 16.st. prozkoumáno Španěly (H. de Soto), 1682 oblast pro Francii kolonizoval R. R. C. La Salle a nazval ji na počest fr. krále Ludvíka XIV. Louisiana. 1699 byla zal. první trvalá osada a 1718 m. New Orleans. 1717-31 byla L. v majetku fr. západoindické společnosti, od 1731 fr. korunní kolonií, součástí Nové Francie. 1762 byla na základě tajné smlouvy z Fontainebleau odstoupena Španělsku část na Z od Mississippi včetně New Orleansu a vých. část L. Velké Británii (1783 se stala součástí USA). Španělskou L. získala 1800 smlouvou v San Ildefonso Francie a 1802 ji Napoleon Bonaparte prodal za 15 mil. dolarů USA. 1810, resp. 1813, anektovaly USA záp. Floridu, připojily ji do teritoria L. a 1812 se L. stala 18. státem USA. Jako jeden z nejvýzn. bavlnářských otrokářsko-plantážnických států se L. stala členem Konfederovaných států amer.; po obč. válce v USA 186l-65 bylo její území do 1867 obsazeno vojsky Unie. 1866-7l jedno z center činnosti rasistické organizace Ku-klux-klan. V 60.letech 20.st. jedno ze středisek hnutí za zrovnoprávnění černošského obyvatelstva v USA. - Zeměd. (bavlník, cukrová třtina, rýže, batáty; chov skotu), lesnictví. Prům. těžební (ropa, zemní plyn, soli, síra), petrochem., potr.
