Libanon
Libanon, Libanonská republika, arab. Al-Džumhúríja al-Lubnáníja - stát v Přední Asii na vých. pobřeží Středozemního moře; 10 400 km2, 2,64 mil. obyv. (1983), 90 % Arabů, dále Arménů, Turků, Kurdů a uprchlých Palestinců; přes 50 % věřících vyznává kř. (maronité, pravoslavní, římkat.), ostatní islám (sunnité, šíité); úřední jaz. arabština, hl.m. Bejrút. - Na pobřeží úzká nížina, ze které se zvedá pohoří Libanon, na J nevysoké, na S členitější a vyšší (Karnat as-Saudá, 3 083 m n.m.). Příkopová propadlina al-Biká odděluje od Libanonu pohoří Antilibanon na S a pohoří Hermon na J; S odvodňuje al-Así, J al-Litani a Jordán. Středomořské podnebí; průměrná teplota ledna 13 °C, července 28 °C, srážek roč. 400-1 000 mm, na sev. návětrných svazích Libanonu až 2 800 mm. V pobřežním a podhorském pásmu vždyzelené křovinaté porosty; výše ojedinělé porosty pův. libanonského cedru, dubů, platanů, borovic, na V rostlinstvo stepí. Chudé živočišstvo - jelen, hyena, šakal, množství hlodavců a zpěvného ptactva. Ochrana přírody: chráněny poslední pův. porosty cedru libanonského, Cedrus libani. - Ložiska rud železa, olova, manganu, soli. L. byl dříve střediskem mez. fin. a obch. služeb. Zeměd. zaměstnává dvě třetiny ekon. činného obyv. Pěstuje se pšenice, ječmen, tabák, zelenina, olivy, brambory, ale nejdůl. je ovocnářství - citrusové plody, jablka, vinná réva, banány. Chov skotu, koz, ovcí a drůbeže. Prům. petrochem., energetiky, chem., cementárenský, text., tradiční koberců, potravinářský. Dop. silniční, žel., nám. (přístav Bejrút), let. (letiště Bejrút). - Vývoz citrusů aj. ovoce, oliv, vlny; dovoz paliv, strojů a zařízení, léčiv, potravin; hlavní obchodní partneři arab. země, Francie, Japonsko. Měna: 1 libanonská libra = 100 piastrů. - Státní zřízení: republika v čele s prezidentem (volen parlamentem na šest let). Nejvyšším zákonodárným orgánem je jednokomorová Poslanecká sněmovna (99 poslanců volených na čtyři roky). - Adm. se člení na 5 mohafazatů.
