Kusánský
Kusánský Mikuláš, Cusanus Nicolaus, 1.8. 1401 - 11.8. 1464, vl.jm. Nicolas Krebs, raně renes. myslitel, spojující ant. a středověkou metafyz. s anticipací hl. rysů novověké filoz. Círk. hodnostář (biskup a kardinál), vytvářel svá díla jakoby na okraji své církevně polit. činnosti. Na basilejském koncilu 1437 podal návrh na zrušení juliánského kalendáře. Usiloval o vytvoření jediného spol. a duchovního centra světa; autor plánů na sjednocení všech náb. ve skutečně univerzálním katolicismu. Ovlivněn mj. novoplatonismem a mystikou přepracovával tradiční témata a pojmy kř. filoz.; tak zejm. učení o bohu jako "maximu bytí", v němž splývají všechny protiklady (coincidentia oppositorum); svět je podle K. časově a prostorově nekonečný jako sám bůh; nekonečné "rozvinutí" boha ve vesmíru (explicatio) ztotožňoval s jeho nekonečným "zavinutím" (complicatio) v individuu; zřetelné překračování tradice se u K. pojí s chápáním rostoucího významu jednotlivce; mikrokosmos člověka je sice podřízen makrokosmu vesmíru, ale člověk vyniká nad vesmír svým vědomím a poznáním; člověk poznává i nekonečno, jestliže překračuje pouhé "usuzování", zůstávající vězet v protikladech, svým dial. rozumem, intelektem, který přes "učenou nevědomost" (docta ignorantia) dospívá k nekonečné jednotě splývajících protikladů. K. ovlivnil renesanční přír. filoz., přír. vědy (J. Keplera), svou ideou panharmonického světa a jeho poznatelnosti a zdokonalitelnosti působil na J. A. Komenského, anticipoval mnoho témat a idejí novověké filoz., jež pak rozpracovávali hl. R. Descartes, G. W. Leibniz, B. Spinoza a další. Hl. spis Docta ignorantia (Učená nevědomost).
