Kralovství obojí Sicílie
Kralovství obojí Sicílie, pův. neoficiální ozn. unie mezi Sicílií a Neapolskem (neapolští králové byli titulárními králi Sicílie); navazovalo na tradice středověkého sicilského král. (rozpadlo se 1282). 1442-58 pod vládou Alfonse I. (V.), 1504-13 vedlejší země špan. koruny, 1720-35 pod vládou rak. Habsburků a 1735-1799 sekundogenitury špan. Bourbonů. 1814-15 státní celek zřízený vídeňským kongresem. Znamenal obnovení moci Bourbonů v Neapolsku a na SicíIii. Jejich reakční vláda vyvolala již 1820 rev., kterou potlačila rak. intervenční armáda. Slabost státu vedla k rozšíření vlivu mafie. 1860 se na Sicílii a později v Kalábrii vylodil G. Garibaldi; postavil se do čela lidového hnutí, které svrhlo Bourbony. 1861 připojeno K. o. S. k nově vzniklému italskému státu.
