Kraków město
Kraków [-ku-], Krakov - vojvodské m. v již. Polsku ve stejnojmenném vojvodství na Visle, 220 m n.m.; 758 564 obyv. (2002) srov. 735 100 obyv. (1983). - Tur. ruch. Dop. křižovatka; letiště, přístav. Divadla, opera, knihovny, muzea, observatoř, bot. a zool. zahrada. Jagellonská univ. (zal. 1364), technika a jiné vysoké školy. Věd.výzk. ústavy. Král. hrad Wawel, dóm (14.st.) s hroby pol. králů a další arch. památky. - Stopy paleolitického a mezolitického osídlení; území dnešního K. trvale osídleno před 6 tis. lety. V 8. či 9.st. osada kmene Vislanů na křižovatce obchodních cest; v 10.st. vybudován hrad Wawel. V 10.st. součást č. státu, kolem 1000 připojen Boleslavem I. Chrabrým k Polsku. 1000 zal. biskupství. Za vlády Kazimíra I. Obnovitele se 1038 stal sídelním m. pol. státu. 1241, 1242 a 1262 utrpěl K. útoky Tatarů. 1257 udělil Boleslav V. Stydlivý K. magdeburské m. právo a m. bylo za Leška II. Cerného opevněno. 1290-1306 byl K. oporou přemyslovské vlády v Polsku. 1311 vypuklo povstání něm. patriciátu vedené rychtářem Albertem proti Vladislavu I. Lokýtkovi. 1320 se K. stal i korunovačním m. pol. králů; 1364 zal. a 1400 obnovena univ. Ve 14.-15.st. byl K. význ. hosp. a kult. centrem s rozsáhlou církevní i profánní výstavbou; od pol. 14. do 16.st. člen hanzy. V 16.st. měla značný vliv reformace a na sklonku století protireformace. 1596 přeneseno hl.m. pol. státu do Varšavy, K. však zůstal i nadále korunovačním m.; v důsledku švéd. útoku (1655), požárů a epidemií docházelo k jeho postupnému úpadku. 1794 v K. vypuklo Kosciuszkovo povstání; 1795 připadl K. při třetím dělení Polska do rak. záboru, 1809-15 součást Varšavského knížectví, od 1815 rozhodnutím vídeňského kongresu 1814-15 svobodné m. (v.t. Krakovská republika). Po porážce krakovského povstání 1846 byl připojen k rak. monarchii. Ve 2.pol. 19.st. se stal střediskem kult. a věd. života (1872 zal. AV). 1914 byly v K. organizovány pol. legie. 1918 se stal součástí pol. státu; v meziválečném období ostré třídní boje. 1939, po okupaci Československa, byl K. jedním z míst, kde se soustřeďovali č. a sl. uprchlíci. 1939-41 hl.m. Generálního gouvernementu. 19. 1. 1945 osvobozen vojsky 1. ukr. frontu. Po 2.svět. válce došlo k dalšímu rozvoji m., 1947 zahájena výstavba komplexu Nowa Huta. - Prům. hutní, stroj., el.tech., chem., farm., gumárenský, potr., stav. hmot, polygr., cementárenský, energetiky, spotřební.
