Korea území
Korea, území ve vých. Asii na Korejském poloostrově, na přilehlé části pevniny a na ostrovech v Japonském a Žlutém moři; 219 022 km22, 71,54 mil. obyv. (2002) srov. 59,14 mil. obyv. (1983), Korejců, Číňanů; věřící vyznávají buddhismus, konfucianismus, kř. Území K. je rozděleno 38. rovnoběžkou na sev. část - KLDR a již. část - Jižní Koreu. - Poloostrov je přechodem mezi čín. tabulí a tichooceánskou synklinálou. Pobřeží Žlutého moře a Korejského průlivu je členité. Na S na čínsko-korejské hranici je nejvyšší h. pásmo Čchang-paj-šan se sopkou Pektusan, 2 744 m n.m., které přechází podél vých. pobřeží ve Východokorejské pohoří a na J v Jihokorejské (Jirisan, 1 915 m n.m.). Plošiny ve středu poloostrova jsou rozbrázděny hlubokými údolími. Nížiny, např. Pchjongjangská, jsou pouze při pobřeží Žlutého moře. Energeticky bohaté řeky směřují většinou k Z do Žlutého moře - pohraniční Amnok, Tedong, Han; k povodí Japonského moře patří pohraniční Tuman, Naktong aj. Podnebí přechází od kontinentálního na S, k subtrop. monzunovému na J; průměrná roč. teplota stoupá od 5 °C na S, ke 13 °C na J na subtrop. ostrovech. Srážek ročně 500-l 500 mm, jsou silně ovlivněny expozicí (maximum Pusan). Lesy kryjí asi 60% území, na S jehličnaté, na J vždyzelené subtrop.; pestré druhové složení živočišstva - sibiřský tygr, medvěd, vlk, sobol, divoká koza, kachna mandarinka, jeřáb, bažant, mnoho druhů ryb. Ochrana přírody: 11 nár. parků; největší je mořský nár. park Hanryeo, 507 km2. Biosférická rezervace Sorak, 374,3 km2, je v biomu horských opadavých lesů Dálného východu. - Ložiska rud železa, barevných a drahých kovů, uhlí, grafitu, kaolínu, magnezitu.
