Kolumbie dějiny
Kolumbie - dějiny Na území K. existovaly vyspělé indiánské kult. (Muiskové). Po dobytí země Španěly (1536-38) součást Nové Granady. Během války špan. kolonií za nezávislost vyhlášena rep. (1819). Ve 2. pol. 19. st. se země dostala pod vliv Anglie a USA, od pol. 20.st. sílí hnutí za hosp. a polit. nezávislost na USA, Během 2. pol. 20. st. se země potýkala s voj. konflikty mezi paravojenskými povstaleckými skupinami (z nichž někteří byly financovány obchodníky s drogami) a vládními vojsky. Povstalci ale nikdy během téměř 40 let trvajích bojů nedokázali získat dostatečnou podporu širokého obyvatelstva a uspět v pokusech svrhnout vládu. Od 2002 konflikty na většině území utichly, ale v některých venkovských oblastech stále přetrvávají útoky proti civilistům. HISTORIE - 15.-zač. 16.st. vznik společenství a států Muisků; 1499-1500 A. de Ojeda zkoumal sev. pobřeží Kolumbie; 1500-02 karibské pobřeží prozkoumal R. de Bastidas; 1525 zal. m. Santa Marta; 1533 zal. Cartagena; 1536-39 výprava G. Jiméneze de Quesady zničila státy Muisků; 1538 zal. Bogotá; výprava S. de Benalcázara do vnitrozemí; 1543s zřízen gen. kapitanát Nová Granada; 1549 Nová Granada součástí místokrál. Peru; konec 17.st. dovoz otroků z Afriky; 1718 vytvořeno místokrál. Nová Granada (s přestávkou 1723-40), jeho součástí kromě K. také dnešní Panama, Ecuador a Venezuela; zavedena encomiendamita; 1781 poraženo protišpan. povstání; 20. 7. lid povstání v Bogotě; zač. války za nezávislost: svržen místokrál; 1810 vytvořena vláda Nejvyšší junty; 1811 březen vyhlášen stát Cundinamarca (hl.m. Bogotá), 1811 duben přijata ústava (konstituční monarchie do dubna 1812, nominálně závislá na Španělsku), 1811 listopad vytvořena konfederace Sjednocené provincie Nové Granady; 1811-12 přijaty republikánské ústavy ve všech provinciích; 1812-13 k boji za nezávislost se připojil S. Bolívar (nucen opustit Venezuelu); 1813 rep. Cundinamarca nezávislá, odmítla se připojit k Sjednoceným provinciím; 1815 S. Bolívar dobyl Bogotu, připojení Cundinamarky ke konfederaci; 1815-16 Španělé dobyli Cartagenu a Bogotu; 1819 - 7. 8. bitva u Boyacá, 17. 12. vyhlášena Federativní rep. Kolumbie (Velká Kolumbie: K., Venezuela, Panama); 1821 ústava; prez. S. Bolívar, viceprez. F. Santander de Paula; 1822 ke K. připojen Ecuador; 1829-30 rozpad Velké K. na Ecuador, Venezuelu a Novou Granadu (K. a Panama); 1832 nová ústava, prez. F. Santander de Paula; 1839-41 občanská válka; 1849-52 liberální vláda; 1851 zrušeno otroctví; 1851-54 občanské války v důsledku rozporů mezi liberály (federalisté) a 1859-60 a konzervativci (stoupenci jednotného státu); 1863-86 nová ústava; přeměna státu na Spojené státy kolumbijské, vláda liberálů; 1866-67 a 1878-85 nové občanské války mezi liberály a konzervativci; 1886 nová ústava, vyhlášena Republika K.; vláda konzervativců (do 1930); 1899-1902 nová obč. válka; 1903 odtržení Panamy jako samostatného státu (důsledek úsilí USA o získání průplavového pásma); zač. 20. stol. pronikání investic USA; 1932-34 válka s Peru o sporné pohraniční území; 1934 prez. A. López Pumarejo (do 1938), levicová liberální vláda; 1936 zal. konfederace pracujících; 1942-45 prez. znovu A. López Pumarejo; 1943 vyhlášena válka Německu; 1945 člen OSN; 1946 rozkol v Liberální straně; 1948 bogotazo (vzbouření lidu v Bogotě); 1948-53 obč. válka; 1953 státní převrat, diktátor gen. G. Rojas Pinilla; 1957 pád diktatury, vytvořena Nár. fronta na zákl. dohody Liberální a Konzervativní strany; 1958-62 prez A. Lleras Camargo (liberál); 1962-66 vláda konzervativců; silné partyzánské boje ve vnitrozemí; 1964 zal. Odborová konfederace pracujících; 1966-70 prez. C. Lleras Restrepo (liberál); 1974-78 prez. A. López Michelsen; snahy o ozdravění hosp.; 1975 výjimečný stav; 1978 prez. J. C. Turbay Ayala (liberál), koaliční vláda; zač. 80. let aktivizace teroristických protivládních skupin; 1982 zrušen výjimečný stav; prez. B. Betancur Cuartas; 1983 snaha vlády o odstranění některých sociálních a ekon. problémů země. 2002 konec velké části bojů teroristických skupin proti vládnímu vojsku. V některých odlehlých venkovských oblastech stále přetrvávají útoky teroristů proti civilistům.
