Kalisz město
Kalisz [-liš], vojvodské m. ve stř. Polsku ve stejnojmenném vojvodství. 110 m n.m.; 102 900 obyvatel ( 1983). Prům. text., el.tech., hud. nástrojů, kožedělný, keramiky, potr., cukrovarnický. Dop. křižovatka. - Na základě zmínky zeměpisce Ptolemaia o obch. osadě Kalisia, ležící na tzv. jantarové cestě, považován za nejst. pol. m. Jedna z největších pol. lokalit skupinového osídlení z řím. období; raně středověké hradiště se zbytky baziliky (12.st.) s hrobkou Měška III. Starého. strateg. pevnost. V pol.13.st. získal m. právo a byl střediskem knížectví. 1 343 uzavřen v K. kališský mír mezi Polskem a řádem něm. rytířů. 27. 10. 1706 v blízkosti K. bitva mezi stoupenci Augusta II. Silného a Stanislava I. Leszczynského. 1795 připadlo město Prusku, 1807-15 součást Varšavského knížectví. 181 5 se K. stal oblastním správním centrem Kongresovkv; hl. středisko činnosti kališanů. Za 2.svět. války centrum odbojového hnutí, vedle Poznaně nejvýzn. středisko tajného vyučování ve Velkopolsku. 23. 1. 1945 osvobozen Sov. armádou.
