Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem, něm. Köln (am Rhein) též Cologne - přístavní m. v SRN v Sev. Porýnsku-Vestfálsku, 50 m n.m.; 405 km2, 965 300 obyv. (2002) srov. 953 300 obyv. (1983). - V 1. století př.n.l. sídlo germ. Ubiů (oppidum Ubiorum). 50 n.l. římské město Colonia Claudia Ara Agrippinensium (též Colonia Agrippina), nazvané podle Agrippiny ml., která se zde narodila. Ve 4.st. biskupství. V 5.st. obsazeno ripuárskými Franky. Nový vzestup K. n. R. od 8.st., 795 zřízeno kolínské arcibiskupství. Od 11.st. boje mezi obch. patriciátem a arcibiskupy, 1230 potvrzeny m. svobody. K. n. R. udržoval obch. styky zejm. s Londýnem; stal se největším městem středověkého Německa. Člen rýnského m. spolku, hanzy, od 13.st. říšské m. Arcibiskupové ztratili svrchovanost nad m. definitivně 1288, ale udrželi si v něm význ. práva (katedrála, poplatky). 1388 zal. univ. (zrušena 1798, znovu zal. 1913). Ve 14.-15.st. rozvoj raně kap. vztahů. Pokles význ. m. od třicetileté války. Na konci 18.st. v městě ohlas fr. rev. (stoupenci jakobínů). 1794 obsazen fr. rev. armádou, 1801-14 součást Francie. 1815 připadl Prusku (1871 Německo). V průběhu 19.st. rychlý prům. rozvoj m. Těžce poškozeno za 2.svět. války. - Obch. (veletrhy) a kult. středisko. Prům. automobilový, chem., el.tech., text., oděvní, potr., ropy, tabákový, spotřební, voňavkářský (kolínská voda). Dop. křižovatka (dálniční, žel., ř. přístav, letiště). Got. dóm (zač. stavby 1248) a jiné stav. památky. Muzea, galerie, divadla (opera), zool. a bot. zahrada. Univ., vysoké školy. Věd. výzk. ústavy.
