Jindřich IV. Navarrský
Jindřich IV. Navarrský, 13. 12. 1553 až 14. 5. 1610, od 1562 navarrský a od 1589 fr. král, zakl. dyn. Bourbonů; syn Jany III. d'Albert. Vyrůstal v hugenotském prostředí, od 1569 vůdce hugenotů. V období dočasného smíru mezi katolíky a hugenoty zasnouben s Markétou z Valois, sestrou fr. krále. Po jejich svatbě došlo k hromadnému vraždění předních hugenotů shromážděných v Paříži (bartolomějská noc); J. IV. N. byl nucen přestoupit ke katolicismu a byl držen na fr. dvoře. 1576 uprchl, přestoupení odvolal a v čele hugenotů válčil na J Francie. Podle salického zákona od 1584 nástupce fr. trůnu, proti jeho nárokům vystupovali zejm. Guisové (Kat. liga) a Španělsko. Po smrti Kateřiny Medicejské uzavřel dohodu s Jindřichem III. a spojil se s ním proti Guisům. Porazil vojska Kat. ligy 1589 u Arque-la-Bataille, 1590 u lvry. Aby docílil všeobecného uznání své král. moci, přestoupil 1593 ke katolicismu a 1594 byl uznán kat. Paříží a korunován. Prosadil náb. toleranci, 1598 vydal edikt nantský. Provedl fin., správní a soudní reformy, podporoval ekon. rozvoj a kolon. expanzi (1608 byl založen Quebeck v Kanadě). 1609 se dostal do konfliktu s habsburskou politikou, evr. válku oddálilo jeho zavraždění kat. fanatikem.
