Jeruzalémské království
Jeruzalémské království, feud. kř. stát v Palestině, vytvořený především fr. feudály za pomoci it. nám. republik; vznikl po dobytí Jeruzaléma (15. 7. 1099) 1. křížovou výpravou. První panovník Gottfried z Bouillonu přijal titul ochránce božího hrobu, jeho bratr a nástupce Balduin (†1118) se nechal 1100 korunovat za krále. Ve vládě v J. k. se střídaly fr. knížecí rody. Po dočasné stabilitě, kdy se v J. k. prosadily feud. vztahy přenesené z Francie, bylo 1187 J. k. z větší části (včetně Jeruzaléma) dobyto eg. sultánem Saladinem. Obnovit pův. rozsah J. k. se nepodařilo ani za pomoci dalších křížových výprav. Ve 13.st. se prohlásili za jeruzalémské krále Štaufové (Fridrich II. a další řím.něm. panovníci), Lusignanovci (králové Kypru) a Anjouovci (králové Neapolska). Do 1291 ovládli J. k. muslimové.
