Indonésie dějiny
Indonésie - dějiny Indonésie je jedním z center formování biol. druhu Homo: přes indonéské ostrovy bylo osídleno Tichomoří a Austrálie. Od 1.tis. n.l. vznikaly v I. první státní útvary a později i velké říše (Šrívidžaja, Madžapahit). V 17.-19. století si celé souostroví podrobili Nizozemci. Po získání nezávislosti (1949) prováděla l. akt. a nezávislou polit. nezúčastněnosti. Rada hosp. a polit. problémů vyvrcholila 1965 v krizi a v události 30. září. V souč. době se hosp. a polit. situace stabilizovala a l. se postupně pokouší o návrat k polit. spolupráce se všemi zeměmi bez ohledu na jejich spol. zřízení. př.n.l. asi před 500 000 lety Homo erectus modjokertensis asi 40 000 až asi 20 000 přes I. přešli předkové Austrálců asi 15 000 až na Nové Guineji se usadili předkové Papuánců, kteří prošli 7 000 souostrovím asi 5 000 stěhování předků Melanésanů asi 2 500 až stěhování austronéských (protomalajských a protopolynéských) asi 500 populací z jv. Číny a kontinentální jv. Asie do I. a do Tichomoří 2. pol. l. tis. dongsonská kultura od 206 námořní a obch. styky s Cínou 2.st. př.n.l. až definitivní přechod k výrobě a užívání bronzu ve všech rozhodujících oblastech 2.st. n.l. 2.st. n.l. zač. užití a zpracování železa 2.-5.st. vznik prvních státních útvarů na Jávě (Kalinga, Taruma), Sumatře a Kalimantanu; kult. vliv lndie, šíření hinduismu a buddhismu 7.st. vznik feud. vztahů; Malaju, Šrívidžaja; zal. buddhistická univ. v Palembangu pol. 8.st. Srívidžaja dobyla Malajský poloostrov; na Jávě vznikl Mataram 750-850 vybudován Borobudur 9.-10.st. rozkvět Šrívidžaje 10. 11.st. rozkvět liter. (do javánštiny přeložena Rámájana a Mahábhárata) l025 Šrívidžaja poražena Čóly, ztratila kontrolu nad obch. cestami do Indie a na Cejlon l.pol. ll.st. mocenský rozmach Mataramu (Erlangga) asi l045 rozdělení Mataramu na Kediri a Džanggalu kolem l120 Kediri ovládlo téměř celý Mataram; polit. a hosp. vliv Jávy na Molukách 13.st. král. Singosari ovládlo část Sumatry, záp. Kalimantan a jih Malajského poloostrova 1268-92 vládl Kertanagara 1292 Marco Polo navštívil Jávu a Sumatru 1293-asi 1520 Madžapahit 14. st. zač. šíření islámu z Indie a Malakky 1331-64 Gadžah Mada 14.-pol. 15.st. největší mocenský a hosp. rozmach Madžapahitu 15ll Portugalci obsadili Malakku, port. osady na Molukách 1520-75 na Jávě boje mezi knížectvími po rozpadu Madžapahitu 1575 stř. a vých. Jáva spojeny v stát Mataram, na Z sultanát Bantam 90. léta 16.st. zač. nizozemské expanze 1602 zal. Sjednocená niz. východoindická spol. (V.O.C.) 1618-23 gen. guvernér J. P. Coen 162l zal. Batávie (Djakarta) 164l V.O.C. dobyla na Portugalcích Malakku a získala monopolní postavení v Indonésii 1674-79 povstání Trunodjoja na Jávě 1707 zabit Surapati 1755 V.O.C. obsadila zbytek Mataramu, ponechány dva samostatné sultanáty (Djokjakarta a Surakarta) 2.pol. 18.st. hosp. úpadek V.O.C. 1800 V.O.C. zrušena 18ll I. obsazena Brity (T. S. Raffles) 1814 l. vrácena Nizozemsku 1825-30 povstání a válka na Jávě (Dipo Negoro) od 1830 ,,kulturní systém"; války Padri 1873-1904 atěžská válka (Teuku Umar) 70. léta 19.st. podrobena většina Sumatry (Singa Mangaradja) zač. 20.st. dobytí zbývajících nezávislých území v I.; vznik prvních nár. a osvětových organizací (R. A. Kartini), později i polit. stran a odborů 1908 zal. Budi Utomo 1911 zal. Sarekat Islam (H.O.S. Tjokroaminoto) 1912 zal. Indická strana (E.F.E. Douwes Dekker) 1920 na zákl. Soc. dem. svazu (zal. 1914) vznikla KS Indonésie 1921-23 rozkol v Sarekat Islamu, levicové křídlo pod vedením KS zal. Sarekat rakyat (Svaz lidu) 1926-27 povstání na záp. Jávě a záp. Sumatře 1927 zal. Indonéská nár. asociace, od 1928 název Nár. strana Indonésie (PNI); v čele Sukarno 1928 2. konference mládeže v Batávii, ustavena indonéština jako jazyk nár. jednoty 1930 likvidována PNI 193l zal. lndonéská strana (Partindo) na zákl. bývalé PNl 1937 zal. masová vlastenecká organizace Gerindo 1942-45 jap. okupace; zákaz polit. stran, PETA 1945 17.8. vyhlášena nezávislost (Sukarno, M. Hatta), ústava 1945 září niz. a brit. intervence listopad zal. Masjumi, Lid. social. strana (Sutan Sjahrir), Social. strana (A. Sjarifuddin) 1946 založena PNI 1947 březen podepsána Linggadjatská dohoda (vytvořena federace Spojené státy Indonésie v rámci Niz. indonéského svazu) červen vláda Sutana Sjahrira nucena odstoupit pro svou polit. ústupků Nizozemsku, předseda vlády A. Sjarifuddin červenec zač. otevřené války Nizozemska proti Indonésii 1948 leden podepsána Renvillská dohoda; předseda vlády M. Hatta září madiunské události 1949 Haagská konference u kulatého stolu; vznik federativní Rep. spojených států Indonésie; člen OSN 1950 ustavena jednotná Indonéská rep. (17. 8.); dočasná ústava 1952 z Masjumi vystoupila organizace Nahdatul Ulama 1953 předseda vlády Ali Sastroamidjojo 1955 bandungská konference 1956 rozvoj styků se social. zeměmi 1957 Sukarno vyhlásil politiku takzvané řízené demokracie a řízeného hospodářství; aktivizace boje za navrácení Západního Irianu Indonésii 1959 Sukarnův manifest Manipol přijat za oficiální státní program (pět zákl. principů : ústava z 1945, indonéský socialismus, řízená demokracie, řízené hospodářství, indonéská svébytnost) 1960 březen Sukarno rozpustil volený parlaament a ustavil nový (hl. členové PNI, Nahdatul Ulama a KS Indonésie); Masjumi, Social. strana a jiné strany utvořily tzv. Dem. ligu 17. 8. rozpuštěna Masjumi a Social. strana 196l ukončeno zestátňování niz. podniků (od 1957) 1962 dohoda s Nizozemskem o postupném přechodu Záp. Irianu do svazku I.; dovršeno v srpnu 1963 na zákl. referenda 1963 boj proti zal. Malajsie; zhoršování hosp. situace, růst korupce 1965 l. vystoupila z OSN na protest proti členství Malajsie v Radě bezpečnosti (vrátila se 1966); mezi vedoucími představiteli KS se pod vlivem tehdejšího vedení KS Cíny šířily levicově oportunistické a avanturistické názory září-říjen hnutí 30. září; zavražděni vedoucí představitelé KS (Aidit, Njoto) 1966 lndonésie členem ASEAN únor Sukarno předal výkonnou moc a prez. pravomoc gen. Suhartovi březen Sukarno zbaven prez. mandátu, výkonem funkce prez. pověřen gen. Suharto 1968 generál Suharto zvolen prezidentem, současně i předsedou vlády zač. 70. let real. tendence v zahr. politice 1976 k I. připojen Vých. Timor 1977 parlamentní volby, vítězství vládní strany GOLKAR 1978 Suharto znovu zvolen prezidentem 1982 zestátněn majetek amer. těžařské spol. Caltex 1983 Suharto opět zvolen prezidentem republiky, jmenována nová vláda
