Gruzie
Gruzie, rep. v jihozápadní Asii na JZ od Velkého Kavkazu; 69 700 km2, 4,60 mil. obyv. (2002) srov. 5,16 mil. obyv. (1984), 68,8% Gruzínců, 9,0% Arménů, dále Rusů, Ázerbájdžánců; úřední jazyk gruzínština (často se užívá ruština); hl. m. Tbilisi. - Na 80% povrchu jsou pásma Velkého a Malého Kavkazu; nejvyšší hora Šchara, 5 068 m n.m. Při pobřeží Černého moře Kolchidská nížina, podél ř. Rioni a Kura. Horská jezera. - Na , většině území subtrop. podnebí, na V vnitrozemské. Průměrná teplota v lednu 3 °C až -2 °C, v srpnu 23 °C až 26 °C. Srážek roč. od 300 mm (na V) do 2 800 mm (na Z). Velká výšková členitost podmiňuje půdní i rostl. kryt. Lesnatost asi 40%; ve vyšších polohách přecházejí lesy v subaalpínská a alpínská společenstva. Na V jsou stepi a polopouště. - Ložiska rud manganu, kamenného uhlí, barytu, ropy. - Gruzie je prům. zemí s rozvinutým zeměd. Prům. energetiky, těžební, hut. (železo), prům. hnojiv, chem., vláken, stroj., el.tech., automobilový, zeměd. stroj., stroj., stav. hmot, cementárenský, hedvábnický, vlnařský, bavlnářský, pletárenský, kožedělný. V prům potr. vyniká zpracování čaje, tabáku a minerálních vod, prům. vinařský, konzervárenský. - Subtrop. zeměd.; pěstuje se vinná réva, tabák, čajovník, citrusy, slunečnice, kukuřice, pšenice. V sušších oblastech zavodňování. Chov. ovcí a koz, skotu, bource morušového. - Doprava žel., silniční, nám. (přístavy Batumi, Poti), let., potrubní (ropovody a plynovody). - Přímořské lázně a vysokohorská rekreační střediska. - Správní rozdělení: Abchazská autonomní republika (obl. m. Sochumi), Adžarská autonomní republika (obl. m. Batumi), býv. Jihoosetinská autonomní oblast, která se snaží o odtržení od Gruzie; 9 rajónů.
