Egypt dějiny
Egypt - dějiny, Starý Egypt byl jedním z nejst. center civilizace; jeho etnická a kult. kontinuita trvala více než 4 000 let. Ve 4.tis. př.n.l. vznikají první státní útvary (nomy), sloučené na konci 4.tis. v Horní a Dolní E. Od 1.pol. 3.tis. E. sjednocen (tzv. Stará říše); za tzv. Střední říše (1.pol. 2.tis.) kult. a polit. rozkvět, přerušený vpádem Hyksósů. Za tzv. Nové říše (2.pol. 2.tis. př.n.l.) E. znovu sjednocen. V tzv. pozdní době (konec 1.tis. až 4.st. př.n.l.) začíná rozpad, dovršený dobytím E. Alexandrem Velikým (332 př.n.l.) Období nového rozkvětu za Ptolemaiovců (4.-1.st. př.n.l.) bylo ukončeno římskou a byz. nadvládou. Oslabení byz. správy (hosp. a náb. rozpory mezi E. a Cařihradem) využili Arabové k trvalému ovládnutí E. (639-641), který se stal součástí chalífátu; postupně zde převládl islám a arab. kultura. Od pol. 13.st. do zač. 16.st. se v E. vystřídaly dvě mamlúcké dyn., od zač. 16.st. do 1914 byl E. součástí osmanské říše. V 19.st. se země stala předmětem imper. soupeření Francie a Velké Británie, jejíž vliv zde nakonec převládl. 1914-22 byl E. brit. protektorátem, 1922-53 formálně nezávislým král. se silným brit. vlivem (brit. voj. okupace, kontrola eg. armády i zahr. politiky). Skutečné nezávislosti E. dosáhl až po nár. dem. rev. 1952, jíž byla nastoupena cesta pokrokových sociálně-ekon. reforem, protiimper. zahr. politiky a spolupráce se social. zeměmi, reprezentovaná prez. G. A. Násirem. Vývoj v E. však poznamenala válka s Izraelem 1967 a následující trvalé napětí na Stř. východě. Zač. 70. let zahájil prez. Sadat celkový ústup od orientace Násirovy vnitřní i zahr. politiky, charakterizovaný ekon. liberalizací, posilováním kap. sektoru i hosp. a polit. spluprací s USA a vrcholící jednostranným vypovězením smlouvy o přátelství a spolupráci se SSSR 1976 a posléze uzavřením separátní mírové smlouvy s Izraelem 1979. př.n.l. 2.pol. 5.tis. Fajjúm; začátky zemědělství 1. pol. 4. tis. Badárí; zač. eneolitu; předstih Horního Egypta 3500 Amra (dříve Nagáda I) 3300 Gerza (dříve Nagáda II); přechod do raně dyn. doby 3200-3000 sjednocovací proces; boje nomů a jejich sloučení v Horní a Dolní Egypt 3000-2778 tzv. cinewské král. (Meni-Narmer); hl. m. Mennofer; pohře- biště v Abydu a Sakkáře 2778-2263 tzv. Stará říše 2778-2723 III. dyn. (Džóserova pyramida v Sakkáře) 2723-2563 IV. dyn. (Snofrew, Chufew, Raachew); Gíza 2563-2423 V. dyn.; Textypyramid 2423-2263 VI. dyn.; úpadek král. moci 2263-1991 první přechodné období (vláda VII.-X. dyn.), sociální bouře, rozpad centrální správy 2134-1991 znovusjednocení Egypta (Mentuhotep), Théby (Wéset) hl. m.; rozkvět umění 1991-1786 tzv. Střední říše; za XII. dyn. (Amenemhét I. až IV. a Sen- wosret I. až III.) rozkvět a expanze; kultivace Fajjúmu 1786-1580 druhé přechodné období XIII.-XVII. dyn.; vpád Hyksósů do Delty a její okupace; Horní Egypt nucen platit daně 1580-1085 tzv. Nová ří š e; znovusjednocení; rozkvět a expanze XVIII. dyn. (Ahmóse I., Amenhotep I.-IV., Thutmóse I., Hatšepso- wet, Tutanchamón) 1364-1347 Achnatonovy reformy, založení města Achetatonu; el-amarnský styl 1314-1200 XIX. dyn. (Ramesse II., Sethi I.); střetnutí s Chetity (bitva u Kadeše) 1200-1085 XX. dyn. (Ramessovci); odražení vpádu mořských národů; zač. úpadku; 1085-332 pozdní doba; XXI. dyn., vláda velekněží ve Wésetu 950-817 XXII. dyn. libyjských vládců (hl. m. Bubastis) 817-730 XXIII. dyn.; libyjští panovníci; zač. rozpadu říše 730-715 XXIV. dyn.; eg. panovníci v Sajs; uvolnění centrální moci 715-656 XXV. dyn.; núbijští panovníci (Taharka); vpád Asyřanů 663-525 XXVI. dyn. (Psammték I.), sajská renesance; vyhnání Asyřa- nů; zakládání řeckých kolonií (Naukratis); první obeplutí Afriky 525-404 XXVII. dyn.; první perská nadvláda; kanál z Nilu do Rudé- ho moře 404-398 XXVIII. dynastie 398-378 XXIX. dynastie 378-341 XXX. dyn.; boje s Peršany 341-333 XXXI. dyn.; druhá perská nadvláda 332 Egypt dobyt Alexandrem Velikým, zal. Alexandrie 332-30 ptolemajská doba 30 př.n.l. až 395 n.l. římská doba 395-638 byzantská nadvláda 639-641 E. dobyt Araby 661-868 emirát 868-905 vláda Tulúnovců; faktická nezávislost emirátu, připojení Pa- lestiny a Sýrie 969-1171 dynastie Fátimovců, kult. a hosp. rozkvět, Káhira centrem ší- itského chalífátu 1171 sesazení Fátimovců Saladinem 1171-1250 vláda Ajjúbovců, opírajících se o voj. gardu mamlúků 1187 Jeruzalém dobyt Saladinem 1248-54 odražení křížové výpravy fr. krále Ludvíka IX. 1250-1517 E. pod vládou mamlúckých dynastií 1517 připojení E. k osmanské říši sultánem Selimem I.; částečné vyvlastnění mamlúků, v čele správy země paša a multazimové (správci statků) 1796 obnova mamlúckého panství Alí bejem (pod tureckou svrcho-vaností) 1798-1801 fr. voj. intervence; porážka mamlúků Napoleonem I. v bitvě u pyramid l 801-03 okupace Brity a albánským sborem turecké armády, vedeným Muhammadem Alím 1803-05 boj Muhammada Alího s mamlúky o moc 1805 Muhammad Alí uznán eg. pašou; vyvlastnění mamlúků a multazimů; reformy podle evr. vzorů 1811-22 dobyt Hidžáz a Súdán 1824-27 eg.-turecká intervence proti Řekům 1831 -33 eg.-turecká válka; E. získal Sýrii, Palestinu, Kilikii a Krétu; nadále jen formální svrchovanost tureckého sultána nad E. 1839-47 povstání proti egyptské správě v Libanonu a Arábii - egyptsko-turecká válka; Egypt donucen vydat Turecku všechny země kromě Súdánu 1867 eg. paša získal titul chediva 1869 otevření Suezského průplavu 1875-76 fin. bankroty Turecka a E.; Velká Británie koupila eg. akcie Suezského průplavu, kontrola eg. financí komisí pro eg. dluh (Velká Británie, Francie, Itálie a Rakousko-Uhersko) 1881 povstání proti cizincům v E. a v Súdánu 1882 okupace E. brit. armádou; faktickým vládcem E. brit. konzul Cromer 1898-99 dobytí Súdánu brit.-eg. vojskem (gen. Kitchener) - Súdán brit.-eg. kondominiem 1914 E. prohlášen brit. protektorátem 1918-19 hnutí za nezávislost 1922 vyhlášeno eg. král. (Fuád I.); pokračování brit. okupace 1936 uzavření eg.-brit. spojenecké smlouvy, umožňující Britům udržovat v E. ozbrojené síly a voj. základny 1936-52 král Farúk I. 1937-42 pokusy některých eg. politiků o spojení s fašist. mocnostmi (Německem a Itálií) 1942 porážka fašist. vojsk u al-Alamejnu 26. 2. 1945 vyhlášena válka Německu 8. 10. 1951 zrušení spojenecké smlouvy s Velkou Británií (z 1936), boj s brit. oddíly 1952 voj. převrat vedený A. M. Nagíbem a G. A. Násirem; svržení Farúka l. 23. 7. 1953 vyhlášena republika 1954 boj o orientaci státu 1956 znárodnění Suezského průplavu; brit.-fr.-izraelská agrese proti Egyptu 1958 vytvořena Sjednocená arab. rep. (SAR) spojením E., Sýrie a Jemenu 1961 rozpad federace; E. si ponechal (do 1971) název SAR 1963 zal. Arabský social. svaz 1964 dokončena I. etapa výstavby asuánské přehrady za pomoci SSSR 1967 agrese Izraele proti F., Jordánsku a Sýrii ("šestidenní válka") 1970 uzavřeno příměří mezi E. a Izraelem (později prodlouženo); zemřel G. A. Násir; prez. A. Sadat 1971 uzavřena Smlouva o prátelství a spolupráci se SSSR; změna názvu státu na Eg. arab. rep. (EAR) 1973 osvobození části území okupovaného Izraelem 1974 smlouva o obnovení provozu Suezského průplavu 1976 E. vypověděl smlouvu se SSSR 1977 prez. Sadat zahájil přes protesty dem. veřejnosti i arab. států separátní jednání s Izraelem 1978 v Camp Davidu (USA) proběhly eg.-izraelské rozhovory o přípravě separátního míru 1979 J. Carter, M. Begin a A. Sadat podepsali separátní mírovou smlouvu mezi Izraelem a Egyptem 1979 E. vyloučen z OAPEC (Organizace arab. zemí vyvážejících ropu); sídlo Ligy arab. zemí přeneseno z Káhiry do Tunisu; Arab. měnový fond zastavil pomoc Egyptu; prez. Sadat roz- pustil (22. 4.) Lidové shromáždění a vypsal parlamentní volby 1980 aktivizace odpůrců Sadatova režimu říjen 1981 prez. A. Sadat zabit při atentátu; nový prez. H. Mubarak květen 1984 parlamentní volby; vítězství vládnoucí Nár. dem. strany říjen 1984 E. vystoupil z Federace arab. republik (E.; Libye, Sýrie)
