Drážďany město
Drážďany, něm. Dresden - kr.město a přístav na Labi v jv. SNR v Sasku, 110 m n.m.; 413 600 obyv. (2002) srovnej 516 200 obyv. (1980). Hosp., věd. a um. středisko. Prům. elektroniky a el.tech., nářadí, přesného stroj., optický, potr., spotřební, nábytkářský, chem., polygr., text., oděvní. Dop. křižovatka (žel., ř. přístav, letiště). Tur. ruch. Barokní a rokokové stav. památky (Zwinger, nyní obrazárna, zámek, Japonský palác, Brühlská terasa, opera). Muzea, knihovny, div., zool. zahrada. Univ. (zal. 1961), tech. (zal. 1828), Vysoká škola dop. a jiné vysoké školy. Věd.výzk. ústavy. - Pův. slovanská osada, od 11.st. součást Míšeňska. Okolo 1150 vybudovali Wettinové hrad. Na zač. 13.st. rozvoj m., které 1299 obdrželo magdeburské m. právo. Stalo se střediskem dálkového obchodu, 1484 získalo soudní svrchovanost, od 1485 hl. m. Saska. Za třicetileté války odešla do D. řada č. exulantů (č. mše v D. do 1837). Za Augusta II. Silného přestavba m. (vystavěn Zwinger, zámek Pillnitz u D., přestavba Moritzburgu). V bitvě u D. 26.-27. 8. 1813 se podařilo vojskům Napoleona I. donutit k ústupu armády protifr. koalice. - Zboření m. hradeb 1817 umožnilo další rozvoj D.; 1848-49 středisko rev. bojů v Sasku (květnové povstání 3.-9. 5. 1849). 10. 11. 1918 v D. vyhlášena saská rep.; v průběhu Kappova puče byly D. od 13. 3. 1920 sídlem říšské vlády, 10. 10. - 21. 10. 1923 zřízena děl. saská vláda. V noci z 13. na 14. 2. 1945 D. byly zničeny náletem brit.-amer. letadel. Od 1953 započata výstavba zničeného středu města.
