Dostojevskij
Dostojevskij Fjodor Michajlovič, 11. 11. 1821 Moskva - 9. 2. 1881 Petrohrad, rus. prozaik. V rané tvorbě rozvíjel dem. a humanitní tradice rus. realismu (Chudí lidé, Dvojník, Bílé noci, Nětočka Nězvanovová). Za účast v rev. hnutí odsouzen do káznice; svědectví o ní podal v Zápiscích z mrtvého domu. V 60.-70.letech v krajně tísnivých hmotných poměrech nucen k horečné lit. činnosti, vytvořil nejvýzn. románová díla Ponížení a uražení, Zápisky z podzemí, Zločin a trest, Hráč, Idiot, Běsi, Bratři Karamazovi, v nichž se human. patos spojuje s náb.-monarchistickými teoriemi. Protest proti sociální nespravedlnosti se mísí s hlásáním kř. pokory a s kultem utrpení, někdy také s kritikou rev. demokracie, v románě Výrostek též s polemikou s tolstojovskou poetizací rus. patriarchální vesnice. Ovlivnil svět. liter. 20.st. Č. Spisy 1 - 14, Dopisy.
