Dalmácie
Dalmácie, lat. Dalmatia - hist. území na SZ Balkánského poloostrova, ve starověku osídlené ilyrskými i keltskými kmeny. Římané pronikali do této oblasti již od 2.pol. 3.st. př.n.l. a ve 30.letech 1.st. př.n.l. si ji podrobili. Po potlačení povstání (6-9 n.l.) tu vznikla římská provincie Illyricum Superius (Horní Ilýrie), přejmenovaná za Flaviovců na D. Romanizována, především na pobřeží. - V 6.-10.st. součást byz. říše, v 6.-7.st. osídlena charv. a srb. kmeny; od 10.st. součást charv., od 1102 uh. král. Dalmatská pobřežní m. - s výjimkou Dubrovníka - ovládána od 14.st. do 1797 Benátčany; vnitrozemí D. dobyto v 16.st. Turky. 1797 D. připojena k habsburské monarchii, 1809-14 součást fr. ilyrských provincií, 1814-1918 rak. monarchie (od 1867 v rámci Předlitavska). Od 1918 součást Jugoslávie; 1941-44 zčásti připojena k chorv. ustašovskému státu, zčásti okupována it. armádou; 1945 její území rozděleno mezi svazové rep. Chorvatsko (někdy též Charvátsko), kterému připadla většina D. a Černá Hora. Od 1991 po rozpadu Jugoslávie D. součást samostatného Chorvatska. Černohorská část. D. leží v samostatné republice Srbsko Černá Hora.
