Bühler
Bühler [bíl-] Karl Ludwig . 27. 5. 1879 až 24. 10. 1963, rak. psycholog; prof. univ. ve Vídni (kde též založil Psychologický ústav), od 1938 po anšlusu Rakouska v USA. Žák O. Külpeho, v prvém období své činnosti stoupenec würzburské školy, dával z psychologických metod přednost introspekci a experimentu. Zabýval se výzkumem myšlení a řeči, vnímání a výrazu, dětskou a vývojovou psychologií. V psychice rozlišoval tři hlavní struktury: instinkt, výcvik a intelekt; za zákl. intelektuální akt pokládal zážitek náhlého pochopení (,,aha"). Ze strukturálních prvků myšlení (obrazy, intelektuální city a vlastní myšlenky) zdůrazňoval nenázorné obsahy jako hlavní předmět psychol. Podal významné práce o řeči jako sdělovacím systému s výrazovou, znakovou a zobrazující funkcí. Východisko z krize psychol. spatřoval v syntéze subjektivně psychol., objektivně psychol. a kulturně historických přístupů. Ovlivnil i vývoj moderní lingvistiky. Hl. díla: Die Krise der Psychologie (Krize psychologie), Ausdruckstheorie (Teorie výrazu), Sprachtheorie (Teorie řeči).
