Böhme Jakob
Böhme [béme] Jakob, 1575 - 17. 11. 1624, německý filozof (samouk); představitel panteismu. Povoláním obuvník ve slezském Zhořelci. V jeho četných spisech (nejznámější je Východ jitřenky ) se proplétá naturfilozofie s mystikou, hluboké dialektické ideje s reprodukcí bibl., kabalistických, astrologických aj. pod. textů. Podle B. bůh existuje toliko v jednotě s přírodou v protikladech světla a tmy, dobra a zla, tvoří sám sebe z ničeho a je nucen se projevovat skrze svět. V této živelné dialektice vrcholí panteistické tendence něm. mystiky. B. působil hlavně na něm. romantiku (Novalis, Hamann), něm. klasickou filoz. (Schelling, Hegel, Feuerbach) a rus. idealistickou filoz. Jeho výrazu trýzeň hmoty užili Marx a Engels k charakteristice principu samopohybu přírody.
