Austrálie světadíl
Austrálie [lat. terra australis, jižní země], nejmenší a nejméně zalidněný světadíl, na již. polokouli po obou stranách obratníku Kozoroha mezi Tichým a Ind. oceánem a stát; V A. je jediný stát - Australský svaz, 7,69 mil. km2, 19,98 mil. obyv. (2002) srov. 15,17 mil. obyv. (1982), hl. m. Canberra. Hustota zalidnění 2 obyv. na 1 km2. Krajními body pevniny jsou mysy: na S York, 10°41' j.š., na J Wilsonův, 39°08' j.š., na Z Příkrý, 113°09' v.d., a na V Byronův, 153°39' v.d. Jejich vzdálenost v poledníkovém směru je 3 200 km a ve směru rovnoběžek 4 100 km. Pobřeží je málo členité, na SV lemováno Velkým bariérovým útesem. Ke světadílu se počítá i Tasmánie, v širším pojetí také Nová Guinea. Záp. polovinu A. tvoří starý předkambrický štít s pouštními a polopouštními tabulovými plošinami a pánvemi se slanými jezery. Střed vyplňuje Středoaustralská nížina a vých. pobřeží lemují h. pásma Velkého předělového pohoří. V Australských Alpách je nejvyšší vrchol pevniny Mount Kosciusko, 2 230 m n.m. Nejnižší bod leží v depresi Eyrova jezera (-12 m). Střední výška je malá (270 m). A. má zásoby nerostných surovin, především rud železa, mědi, niklu, olova, zinku, uranu, ropy, zemního plynu, uhlí. Kdysi význ. ložiska zlata jsou dnes téměř vyčerpána. Asi dvě třetiny povrchu jsou bezodtoké, stálá ř. síť se vyvinula jen na V (největší Murray s přítoky). Sev. okraj pevniny má podnebí vlhké trop., většina A. subtrop., vnitrozemí je aridní. V rostlinstvu a živočišstvu jsou zastoupeny četné endemické druhy. V A. je jediný polit. útvar Australský svaz.
