Asýrie
Asýrie, řec. název m. Aššur; přeneseně užíváno pro území sev. Mezopotámie; dějiny A. se dělí na tři období : doba staroasyrská (1950-1750 př.n.l.) začíná m. státem Aššur; hosp. rozkvět, zejm. obchodu (zakládání obch. kolonií v Malé Asii, např. Kültepe). Vrcholem vláda Samši-Adada I., který sjednotil A., dobyl sev. Babylónii a Mari. Následovalo období úpadku, Asýrii si podmanila Babylónie a pak Mitanni (16.-15.st. př.n.l.); doba středoasyrská (1390-1080 př.n.l.), znovusjednocení A., Salmanassar I. připojil Mitanni. Obranné války se změnily v útočné: Tukulti-Ninurta I. usiloval o podmanění Babylónie a Tiglatpilesar I. vybíral daň i od středomořských m. (Arad, Byblos). Od konce 11.st. př.n.l. opět období úpadku; doba novoasyrská (930-605 př.n.l.). A. byla nejmocnější centralizovanou říší Předního východu. Hl.m. přeneseno do Kalchu. Sýrii a fénická m. dobyli Aššurnasirpal II., Salmanassar III. a Tiglatpilesar III. Zakl. poslední dyn. v A., Sargon II., porazil Urartu. Sancheribova a Asarhaddonova vláda byla obdobím největšího územního rozmachu (Sýrie, Palestina, Egypt, část Malé Asie, Iránu a Babylónie). Za Aššurbanipala už první projevy krize; stavby v Ninive. Po voj. porážkách a pádu Kalchu a Ninive (614, 612) podlehla A. definitivně 605 př.n.l. útoku Médů a Babylónie. V.t. Mezopotámie.
