Argentina stát
Argentina [-tý-], Republika Argentina, špan. República Argentina - federativní stát v jv. části již. Ameriky, u Atlantského oceánu; 2 766 889 km2, 36,51 mil. obyv. (2002) srov. 28,43 mil. obyv. (1982), špan. a it. původu, mesticů, lndiánů; věřící vyznávají hl. římkat. náb.; úřední jaz. španělština, hl.m. Buenos Aires. - 1776 se A. stala součástí místokrálovství Rio de La Plata. Na zač. 19. st. se zúčastnila hnutí za nezávislost a 1816 byla vyhlášena nezávislost Spojených provincií La Plata, 1826 se změnily na federativní republiku. 1865-1876 vedla A. válku s Paraguayí. 1946-1955 byl u moci diktátor Perón, od 1958 presidentem Frondizi, od 1966 J. C. Onganía. Pobřeží členěno zálivy La Plata, sv. Matouše a sv. Jiří. Záp. část A. prostupuje od S k J vrásná soustava And - jihoamer. Kordiller, na JV je Patagonská tabule, na sever zasahuje braz. štít. Oblast nížin na V je stará kryst. kra překrytá mocnými mladšími usazeninami. Clenité Argentinské Andy obklopují na SZ rozsáhlou náhorní plošinu Puna de Atacama (kolem 4 000 m n.m.) se solnými pánvemi. Andy mají mnoho vulkánů, z nichž Ojos del Salado dosahuje 6 870 m n.m.; nejvyšší jsou h. pásma podél chil. hranic, kde dosahuje Aconcagua 6 959 m n.m. Hřebeny jsou členěny hlubokými údolími řek; častá sopečná a seizmická činnost. Patagonské Andy jsou nižší, značně zaledněné. Laplatská nížina na S přechází v roviny Gran Chaca a v Meziříčí. - Převážná část A. je odvodňována do Atlantského oceánu, vodné a splavné jsou ř. Paraná, Paraguay, Uruguay, které tvoří laplatskou ř. soustavu, dále Colorado, Negro, Chubut, Chico aj.; množství jezer ledovcového původu (Lago Argentino, Buenos Aires, San Martin). - Podnebí ovlivňuje vertikální členitost, vliv Atlantského oceánu slábne k Z a přibývá kontinetality, ubývá srážek. Dá se rozlišit oblast trop. vnitrozemská na S, subtrop. rovnoměrného teplého podnebí a subtrop. vnitrozemská suchá, až oblast mírná a suchá na J a na Ohňové zemi. Andy mají podnebí drsné velehorské s velkými rozdíly teplot. Pro A. je typické rostlinstvo stepní, křovinaté formace pampy a kebračové parkové lesy, na nejvlhčím S subtrop. lesy, na J křovinaté suché stepi Patagonie. V sev. Andách pouště se suchomilnými keři a kaktusy, v již. Andách vždyzelené lesy, araukárie aj. Různorodé živočišstvo - tapír, jaguár, puma, skunk, lama (huanako, vikuňa), činčila, nutrie, množství ptactva (nandu, kondor, kolibřík), ryb a hmyzu. Ochrana přírody: 15 nár. parků a 1 přír. rezervace o úhrnné ploše 24 295,6 km2, tj. 0,87% státního území. Největší je nejst. nár. park Jižní Ameriky - Nahuel Huapi. Druhý největší nár. park je Los Galciares o rozloze 600 000 ha v zaledněných subarktických velehorách; 1981 byl prohlášen za součást Světového kult. a přír. dědictví. - Ložiska rud železa, wolframu, mědi, chromu, olova, zinku a cínu, uranu, berylia, dále ropy, zemního plynu; malá ložiska uhlí. - A. je hosp. vyspělý prům. stát; téměř 46% hrubého nár. produktu vytváří prům., asi 12% zeměd.; plnému rozvoji hosp. brání závislost na zahr. trzích a negativní vliv zahr. kapitálu. Prům. je orientován na těžební (ropa, zemní plyn, uhlí, rudy barevných kovů a železa, wolframu, uranu) a na zpracování nerostných surovin (prům. hut. surové železo, ocel, barevné kovy a různé koncentráty rud). Význ. je prům. energetiky (51% produkují tepelné, 42% vodní, 6% jaderné elektrárny), stroj. (zeměd. stroje, traktory, dop. prostředky, těžební zařízení), automobilový, let. a el.tech., chem. a petrochem., plastických hmot, chem. vláken, gumárenský, farm., pap. a sklářský. Důležitý je prům. stav. hmot, cementárenský, potr. (masný, konzervárenský, mrazírenský, mlynářský, tukový, cukrovarnický a vin.), text. (bavlnářský, vlnařský, chem. vláken a konfekční), kožedělný a tabákový. - Klasickým odvětvím zeměd. je živoč. výroba; rostl. výr. se orientuje na pěstování obilnin (pšenice, kukuřice, ječmen a žito), rozšiřuje se produkce cukrové třtiny, vinné révy, rýže, olejnin (slunečnice, len, podzemníce olejná, sója), dále bavlníku, citrusů, tabáku, zeleniny a pícnin (hl. vojtěšky). Orná a trvale obdělávaná půda tvoří 13% plochy A. lntenzívní chov skotu (pro maso i mléko), ovcí, koní, koz, drůbeže. - Základem dopravy je dop. žel. (tratě transkontinentální i transandské, 34 000 km), rozvíjí se dop. silniční (celkem 1,05 mil. km; panamer. dálnice), let. (mez. letiště Ezeiza u Buenos Aires), nám. a ř. (přístav Buenos Aires zajišťuje 55% přepravy; další Bahia Blanca, ropný Comodoro Rivadavia), potrubní (ropovody a plynovody). - Měna: 1 argentinské peso = 100 centů.
