Amón
Amón, eg. bůh slunce, tvořivé síly a plodnosti kladený Řeky a Římany na úroveň Dia; pův. ochránce m. Wésetu (Théb), kde byl později uctíván jako Amón-Ré (Amón-Ra). V dobách Nové říše, kdy se stal Wéset sídelním m., hl. eg. bůh. Zpodobován jako skopec (beraní sfinga) nebo jako člověk s královskou ozdobou a dvěma vysokými péry na hlavě, sedící na trůně s odznaky božské slávy v rukou. Se svou ženou Muut a synem Chon tvořil božskou trojici. Hl. střediskem kultu A. byl chrám v Karnaku. Význam jména A. (Skrytý) vedl ke ztotožňování s bohem Ré a ke konečné představě boha všehomíra (Amenré). Po vpádu Aššurbanipala do Wésetu (662 př.n.l.) ztratil A. svůj význam a klesl opět na úroveň místního božstva.
