Alpy
Alpy, it. Alpi, fr. Alpes, něm. Alpen, slovinsky a srbch. Alpe - nejvyšší a největší h. systém Evropy; od pobřeží Ligurského moře po údolí Dunaje u Vídně, v Itálii, Monaku, Francii, Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Rakousku, Německu, Slovinsku, Chorvatsku v oblouku dlouhém 1 200 km a širokém 50-260 km. A. mají asi 200 000 km2, stř. výška je 1 400m, nejvyšší Mont Blanc, 4 810 m n.m. Vysokoh. ráz A., typický zejména v nejvyšších centrálních pásmech, se vyznačuje skalnatými hřebeny s ostrými štíty a horskými ledovci. - A. vznikly alpínským vrásněním od svrchního triasu zvláště do třetihor, kdy vzniklo pohoří s příkrovovou stavbou. Ve čtvrtohorách byly A. několikrát zaledněny a činnost ledovců zanechala výrazné stopy v nynějším reliéfu (matterhorny, morény, trogy, kary, jezera). Souč. zalednění A. (4 244 ledovců, 2 907 km2) je pouze malým zbytkem pleistocenního zalednění (150 000 km2). Kryst. část A. má hustou síť údolí a toků, vápencová část je silně zkrasovělá a nemá tudíž pravidelná údolí a ř. síť. Vegetačně se v A. rozeznává několik výškových pásem od sebe navzájem odlišných; nejnižší pásmo se využívá zeměd. na S do 600 m n.m., na J do 800 m n.m., místy až l 200 m n.m., výše je kopcovitý stupeň listnatých lesů, přecházející ve smíšený les, následuje jehličnatý les, nejvýše jsou po pásmu kleče alpské louky (zvané alm) a nad nimi nivální a skalnaté pásmo. Podnebně vytvářejí A. klimatickou hranici proti sz. větrům (výrazné celoroč. srážky). Větší h. údolí a pánve mívají často inverzní počasí. A. jsou rozsáhlou tur. oblastí, a to jak letní, tak zvl. zimní, s četnými lázeňskými a rekreačními středisky.
