šlechta v Evropě
šlechta v Evropě - Jako samostatná vrstva sjednocující a reprezentující feud. společnost se š. vytvořila ve středověké Evropě. Zatímco ještě v Byzanci byla š. poddána panovníkovi a státu, v záp., stř. a sev. Evropě vytvořila privilegovaný stav omezující panovníka a reprezentující zemi (dualismus polit. moci ve státě). Na formování feud. šlechty mělo rozhodující vliv její sepětí s raně feud. státem (panovnické družiny, správní úřady), lenním systémem a kř. ideologií (ideál poslušnosti: věrnost šlechty panovníkovi a poddaných šlechtě). Ekon. moc š. se stabilizovala v průběhu kolonizace (12. až 13.st.); v období křížových výprav a v důsledku ideologie rytířství stoupala její spol. prestiž (zásada noblesse oblige - šlechtictví zavazuje). S. dosáhla omezení pův. despotismu panovnické moci a položila základy budoucího parlamentarismu (sněmy, privilegia typu angl. Magna charta libertatum ); od 13.-14. století moc šlechty v ekon., později voj. a polit. sféře omezována středověkými městy. Od 11.st. se rozvíjela šlechtická kultura (rytířská a milostná poezie, turnaje); šířila se z již. Francie do dalších oblastí vrcholně feud. Evropy (12.st. Německo, 13.st. Čechy, 14.st. Polsko). V pozdním středověku se dotváří hierarchizované členění š. Další ekon. vývoj, zejména působení peněžních vztahů a počátky raně kap. trhu, kladl nové nároky na řízení společnosti (stálá armáda, odborně školená byrokracie, ekon. politika státu, působení řím. práva), vedl ve většině evr. zemí k nastolení centralistického absolutistického státu a k poklesu polit. moci š. (výjimkou bylo Polsko a částečně Uhry; v nejvyspělejších západoevr. zemích, jako v Anglii, Nizozemí nebo ve Francii, se š. mohla nezávisle uplatnit jen v rámci celk. opozice společnosti proti absolutistickému státu). Přesto si š. díky pozemkové držbě, úloze v armádě a tradičním výsadám udržela značný vliv až do pol. 19.st. Šlechtický stav nebyl nikdy zcela uzavřen. Význ. bojovníci, bohatí měšťané, úředníci panovníka a vznikající burž. hledali cestu mezi š. (feudalizace rané it. burž., např. rodu Medici); toho využívali zejm. angl. panovníci (od doby Tudorovců) k vytváření nové š., která byla oporou jejich vlády. V Anglii se š. spjatá s kap. podnikáním a s londýnskou City (O. Cromwell) podílela na vedení angl. burž. rev. Ve Francii byly feud. přežitky spjaté s privilegovaným postavením š. v provinciích, v úřadech (š. taláru), v armádě a u dvora silnější; byly odstraněny na počátku fr. buržoazní revoluce konce 18. století.
