Štěpán Dušan
Štěpán Dušan, kolem 1308 - 20. 12. 1355, srb. král od 1331; syn Štěpána Uroše III. Děčanského. Nejvýzn. srb. středověký panovník, za jehož vlády se Srbsko stalo vůdčí mocností na Balkáně. Využil vnitřní krize byz. říše k ovládnutí Makedonie (s výjimkou Soluně), Albánie, a stř. Řecka. 1346 povýšil srb. arcibiskupa na patriarchu a byl od něho korunován na cara Srbů a Řeků; 1349 vydal Zákoník , upevňující feud. zřízení. Mocenská expanze Š. D. směřovala k úplnému ovládnutí byz. říše. Jeho plány vzbudily mj. sympatie Karla IV.
