byzantská literatura
byzantská literatura, řec. liter. středověká od 529 (uzavření filoz. škol v Athénách) do dobytí Konstantinopole Turky 1453; nové bádání však uznává, že počátek i konec b. l. byly déletrvající kult. procesy postupného formování v souvislosti se spol. změnami v řím. říši 4. až 6.st. a postupného odumírání, resp. přerůstání v tzv. novořec. liter. na zákl. pronikání lid. jaz. do liter. a probouzení řec. nár. vědomí od 12.st. B. l. navazovala souvisle na řec. liter. antickou a spojila ant. tradice s orient. prvky a kř. ideologií. Vývoj b. l. lze rozdělit do 4 období: 1. období raně byz., od pozdního starověku do pol. 7.st., je přechodné, přetrvává polit. a sociálně ekon. zřízení římské včetně úředního jaz. latiny, kult. hegemonie se postupně přesouvá do Konstantinopole; 2. období od pol. 7.st. do pol. 9.st., je vyplněno ikonoklastickými boji a boji s vnějšími nepřáteli, které přinesly kult. úpadek, liter. je pěstována pouze v klášterech; 3. období 848 - 1204, od vítězstvi ortodoxie nad ikonoklasty až po dobytí Konstantinopole křižáky, je vrcholem polit. i kult. vývoje; na jedné straně znamená návrat k myšlenkovému odkazu antiky, na druhé straně křižácká tažení umožnila první kontakty se záp. Evropou, přinesla nová lit. témata a zároveň vyvolala zájem o lid. tvorbu v lid. jaz.; 4. období 1204 až 1453, jež oslabilo kult. nadvládu Konstantinopole; lit. vývoj byl spoluurčován nově rostoucími kult. centry v Nikaii, Soluni, Mistře a Trapezuntu, v liter. se rozmáhá polyhistorismus, encyklopedismus a zvýšený zájem o filologii, jež vytvořily půdu pro vznik evr. humanismu. Základ b. l. tvoří liter. naučná; v ní převažovala liter. teologická, jež bezprostředně odrážela náb. a polit. situaci, tj. zejm. dlouholetou kontroverzi s římkat. církví vrcholící schizmatem, ikonoklasmus a hésychasmus; podstatnou součást teol. liter. proto tvoří dogmatické a polemické spisy (Ióannés Chrysostomos, Maximos Homologétés, Ióannés Damaskénos, Ióannés Klimax, Fótios, Michaél Kerullarios, G. Pachymerés, G. Palamas), homiletika (Fótios, Andreas z Kréty) a hagiografie. Význ. odvětvím byla historiografie, jež pro svou kritičnost, objektivitu líčení a um. podání, vycházející z ant. tradic, je považována za vrchol b. l. (Prokopios, Euagrios Scholastikos, Kónstantinos Porfyrogennétos, Anna Komnéna, Nikétas Chóniatés, G. Akropolités, Ióannés VI. Kantakuzénos, N. Grégoras, Laonikos Chalkokondylés, Dukas). Vedle odb. hist. děl, jež převážně popisovala soudobé dějiny, se v b. l. prosadily kroniky, líčící svět. dějiny od stvoření světa až po autorovu dobu, jež byly vesměs určeny pro lid. vrstvy (Ióannés Malalas, Theofanés Homologétés, I. Skylitzés, I. Zónaras, K. Manassés, M. Glykas). Rozvoj filoz. myšlení byl určován požadavky teologie (I. Damaskénos), od 11.st. působením M. Psella ožil zájem o platónskou filozofii. Vedle uvedených druhů byla pěstována i liter. ostatních naučných oborů: práva (I. Xifilinos), lék., mat., astronomie. Krásná liter. svým významem i produkcí nedosáhla postavení naučné liter.; v próze byly oblíbeny sat. dialogy vycházející z Lúkiánova vzoru, morální naučení zv. rady otce synovi a román (T. Prodromos, K. Manassés), v poezii se uplatnila epika (G. Pisidés) a epigramy (Agathias z Myriny, Kasia, I. Mauropus), vysoké úrovně dosáhla círk. poezie, zejm. hymnografie (Rómanos, Andreas z Kréty, Ióannés Damaskénos). Množstvím i um. hodnotou převažuje nad umělou liter., jež byla psána školským, archaizujícím jaz. liter. psaná lid. jaz. se bohatstvím zpracovaných námětů i lit. forem blíží západoevr. středověkým liter. Význ. díla vytvořila v hrdinském eposu (Digenis Akritas, Píseň o Belisarovi), ve veršovaném románu s ant. látkou (Achilleis; Alexandreis; Příhody Apollonia, krále Tyru; Trojská válka) i v romant. rytířských skladbách z artušovského okruhu, v kronice (Chronikon tés Moreas), bajkách a didaktické moralistní i sat. poezii, avšak sporé jsou doklady milostné poezie. Po pádu Konstantinopole přispěli řečtí vzdělanci v Itálii k rozvoji evr. human. (G. G. Pléthón, T. Gazés). B. l. zprostředkovala Evropě kult. hodnoty Orientu a stala se vzorem východoslovanským literaturám.
