africké výtvarné umění

africké výtvarné umění, um. subsaharské Afriky (sev. Afrika spadá do oblasti islám.ského um., cást .sv. Afriky do oblasti koptského um.) zahrnující tvorbu tradiční (součá.st etnického um.) a úzce navazujíci um. souča.sné; pro celou oblast a. v. u. je charakteristická převaha skulptury, um. řeme.sla a užitého um.; v rámci a. v. u. lze jen obtížně vyčlenit oblasti specifického um. projevu, rozdíly .se v podstatě omezují na motivické a námětové odlišnosti, preferenci různých materiálů ap.; nejst. jsou prehist. a starověké skalní malbv a rytiny lovců magického charakteru, i zeměd. obyv., zachované v horách Tibesti, Ahaggar, Tassili a v již. Africe obývané Křováky; um. projev afr. kmenové spol. (nerovnoměrně rozšířený po kontinentu) má význ. úlohu při udržování její ideol. integrity a vědomí hist. sounáležitosti; obvyklým materiálem skulptury je dřevo, ale také hlína a slonovina, v záp. Africe bronz s četnými org. doplňky (Benin); obřadní masky (antropomorfní, zoomorfní, fantastické, kombinované), obličejové i kryjící celou hlavu nebo nástavcové jsou vyhrazeny dospělým mužským příslušníkům tajných kmenových kultovních spol. a jsou před nezasvěcenými utajovány; figury podobně jako masky zobrazují předky, některé mají funkci fetišů zažehnávajících nemoci, oslabujících nepřítele ap.; kromě magických a náb. skulptur existují i světské, zejm. zdobící užitkové předměty, odznaky funkcí a hodností; charakteristická je vertikální symetričnost, statičnost figur, deformace proporcí ve shodě s ideovým významem částí a transformace detailů do geom. forem; způsob, jímž se tato tendence projevuje u daného etnika (tj. soubor tradicí kanonizovaných výrazových prostředků), vytváří specifický kmenový styl; a. v. u. vyniká bohatstvím jednotlivých stylů v rámci etnického um., zřídka však lze identifikovat styl jednotlivého umělce. A. v. u. ovlivnilo evr. um. směry konce 19.st. a zač.20.st. (např. kubismus). V první pol. 20.st. vznikaly v některých afr. zemích výtv. kursy, v 50. letech vyšší výtv. školy, zpravidla s evr. pedagogy. Souběžně někteří Afričané studovali na akademiích v Evropě a po návratu působili jako lektoři na um. fakultách univ., vznikajících od 60. let v nezávislých státech (Uganda, Nigérie, Zair, Ghana, Senegal, Súdán). Od 60. let byly také zřizovány galerie současného afr. um. (průkopníkem např. E. Njau), konfrontací staré a nové afr. kult. a vytyčením programů se zabývaly svět. festivaly černošského um. v Dakaru (1966) a Lagosu (1977). Afr. výtvarníci převzali evr. tech. a materiály, které v Africe nebyly běžné (olejomalba, graf.), tvorbu zaměřili na aktuální problémy afr. života a výtv. projev umocňují i srozumitelnými tradičními symboly a alegoriemi. Středem zájmu je člověk, krajina se objevuje zřídka i jako kulisa. Převažující figurální tvorba často přejímá tradiční expresívní nadsázku zdůrazňující ideu díla (V. Kofi). Nové a. v. u. reprezentují i výtvarnice (C. Omogbai). V osvob. boji vznikala díla protikolonialistická, nyní protiválečná (V. Malangatana), často se objevuje sugestivní sociální tematika (el Salahi), hist. osobnosti nebo svérázně a nekultovně zobrazované mytol. představy a postavy hrdinů (B. Onobrakpeya). Někteří umělci zaznamenávají kult. dědictví etnických skupin i vědecky (Okeke). K vrcholům tradičního tkalcovského um. patří monumentální alegorické tapisérie senegalských výtvarníků (P. I. Taal), v uplatňování nových výrazových prostředků vynikl Ch. Lattier. Výrazně afr. ráz má soudobé církevní um. Rozvíjí se užitá graf., scénografie pro div. a televizi, design, monumentální malby, mozaiky, reliéfy a sochy pro veř. prostranství, je akcentována harmonie životního prostředí ve m. Souběžně se rozvíjí výtv. hnutí akad. neškolených skupin, zejm. ve vých. Africe (makondské řezby, šonská dílna, H. Owiti). Tzv. naivní um. samouků nahradilo v afr. m. nedostatek školených výtvarníků (reklamní štíty), pozoruhodní umělci vykrystalizovali z talentů objevených v tzv. letních školách nebo z družstev nekvalifikovaných výtvarníků (v Ošogbo a Poto-Poto). V turistických centrech se rozvin ula výroba suvenýrů (airport-art) různé hodnoty.