čas umění
čas, (v.t. čas chronometrie, čas astronomie a čas filozofie) v umění a literatuře zpracovávají č. a zacházejí s ním volně, podle druhu a struktury um. postupu. V epice se uplatňují dvě zákl. časové roviny: č. vypravování (č. vypravěče) a č. vypravovaný; druhý je pravidelně delší než první. V dramatu předváděný děj probíhá v zv. dramatickém č., při němž se kryje s č. děje samého, anebo se o ději pouze vypráví. Naproti tomu v lyrice je sice lyrická situace umístěna rovně ž v č., ale předkládá se čtenáři jako z č. vytržená, atempolární. - Intenzívní zkoumání problému č. v přír. a jiných vědách obsahuje ještě mnoho nedořešených otázek, které budou objasněny teprve v budoucnosti. V.t. čas chronometrie, čas astronomie a čas filozofie.
