úvěrová politika
úvěrová politika, součást hosp. politiky. V procesu kap. rozšířené reprodukce dochází zákonitě k uvolňování peněžního kapitálu a peněžních fondů, které jsou znovurozdělovány pomocí úvěru. V tomto případě se ú. p. zaměřuje na získávání a formování volného peněžního kapitálu a volných peněžních fondů ve formě depozit (tzv. depozitní politika) a jejich znovurozdělování pomocí různých forem bankovního úvěru, stanovením podmínek pro jejich poskytování a splácení, zajištění apod. Využívání redistribuční funkce bankovního úvěru a úvěrového financování úzce souvisí s fin. politikou a ostatními částmi hosp. politiky (důchodovou, cenovou). Ú. p. může být koncipována buď jako obecná ú. p., kdy se bankovní úvěr poskytuje víceméně podle všeob. podmínek a pravidel, nebo jako ú. p. selektivní podle zvolených kritérií (kdy je preferován vývoz zboží, některá odvětví). Vedle toho ú. p. cílevědomě využívá emisní funkce bankovního úvěru, jehož prostřednictvím se emituje převládající část bankovně úvěrových peněz. Z tohoto hlediska je ú. p. součástí měnové politiky. Z bankovního úvěru se vesměs platí úrok. Úroková politika je tak zároveň politikou regulace výše a struktury úrokových sazeb. Využívají se i další nástroje, jako je bankovní úrok a soustava pravidel pro poskytování a splácení bankovních úvěrů.Ú. p. je politikou cílevědomého využívání emisní funkce peněz. Jako taková je součástí měnové politiky.
