Árjové
Árjové [pův. význam přívětiví, zbožní; později v sanskrtu vznešení, urození], 1. souhrnné ozn. kočovných pasteveckých kmenů, které mluvily indoevr. jazyky a od zač. 2.tis. př.n.l. pronikaly do Iránu a sev. Indie z oblasti stepí kolem Aralského jezera. Od 17.-16.st. př.n.l. tvořili vládnoucí vrstvu v říši Mitanni a postupně ovládli většinu lránu (Persie). V Indii se usazovali zejm. v nížinách Indu a Gangy, kde si podmanili pův. obyv. (patrně Drávidy), částečně se s nimi smísili a přejali řadu prvků jejich kultury. A. jsou předkové dnešních národů, národností a kmenů Iránu, Afghánistánu, Pákistánu, Indie, Nepálu, Bangladéše a Srí Lanky, které mluví jazyky indické a íránské větve indoevr. rodiny; 2. v 1.pol. 19.st. vznikla v jazykovědě mylná teorie, která považovala jazyk A., reprezentovaný sanskrtem, za předchůdce všech indoevr. jazyků. Na tomto zákl. byla s pomocí rasistických teorií vytvořena a zneužita koncepce o nadřazenosti ve skutečnosti neexistující árijské rasy, kterou podle něm. nacistů reprezentovali zejm. Němci. Pseudovědecké ozn. Arijci směšuje jazykovou a rasovou klasifikaci.
