živočichové
živočichové, Animalia - živé organismy, které se živí heterotrofně, tj, přijímají jako potravu org. látky prvotně vytvořené rostlinami. Buňky skládající těla ž. nemají pevnou buněčnou blánu. Skoro u všech ž. je vyvinuta schopnost aktivního pohybu. Způsob života a nutnost přizpůsobovat se měnícím se životním podmínkám podmínily rozvoj tělesných orgánů, zvláště nervové soustavy a smyslových orgánů. Rozmnožují se pohlavně nebo nepohlavně. Vývoj některých ž. je velmi složitý (přes stadium larvy). Tvar těla je různý, na nižším stupni amorfní (měňavka), na vyšším zákonitě dědičně uspořádaný. Velikost ž. se pohybuje od mm (u prvoků) do 30 m (velryby). Ž. se vyvinuli ve starohorách nebo prahorách z původních mořských praorganismů. Během geol. dob se vyvíjely stále dokonalejší formy ž. Vývoj ž. od nejprimitivnějších forem až k vzniku člověka trval asi 2000-2500 mil. let. Rozčlenili se na několik kmenů (prvoci, houby, láčkovci, červi, členovci, obratlovcí). Víz tabulka Živočichové v příloze. V souč. době žije asi 1,25 až 1,5 mil. druhů živočichů. - Pro člověka jsou nejdůležitější obratlovci. Jsou zdrojem potravy (maso. vejce, mléko, máslo) a prům. surovin (kůže, kožešiny, peří, vlna), případně pracovní silou (tur, koně). Bezobratlí ž. poskytují hl. lahůdky (hlemýžď, krab, ústřice); včela poskytuje med a vosk; bourec morušový hedvábí. Negativní význam má většina hmyzu (škůdci v zeměd.), někteří prvoci a červi (původci onemocnění). Studiem ž. se zabývá --> zoologie.
