štítná žláza
štítná žláza, tyreoidea, glandula thyreoidea - žláza s vnitřní sekrecí bez vývodu. Vzniká ze dna žaberního vaku a je homologická s endostylem pláštěnců, kopinatců a larev kruhoústých. U většiny ryb a plazů a u savců je nepárová. U většiny obojživelníků, ještěrek a ptáků je složena ze dvou laloků. Hormony štítné žlázy urychlují metamorfózu pulců na žáby. - U člověka je uložená po stranách hrtanu a průdušnice a skládá se ze dvou laloků spojených můstkem uloženým před průdušnicí. Je složená z buněčných váčků (folikulů) vystlaných folikulárními buňkami a vyplněných koloidní látkou. Mezi folikuly jsou rozptýleny tzv. parafolikulární buňky. Folikulární buňky produkují hormony thyroxin a trijodthyronin, které zvyšují rychlost a intenzitu látkové přeměny. Parafolikulární buňky produkují hormon thyrokalcitonin, podporující ukládání vápníku do kostní tkáně. Hormony folikulárních buněk se shromažďují v koloidním substrátu š. ž., odkud jsou vyplavovány do krve. Hormony š. ž. jsou nezbytnou podmínkou růstu a vývoje orgánových základů a orgánů (zvl. kostí a mozku). Při nedostatku hormonů š. ž. se zastavuje růst kostí, vývoj orgánů a svalstva.
