zoogeografie
zoogeografie, nauka o rozšíření živočichů na povrchu Země; hraniční disciplína mezi zool. a geografií; součást biogeografie. Zpracovává jak jednotlivé taxony, tak i celá společenstva. Popisná z. studuje areály rozšíření jednotlivých taxonů a společenstev (chorologie) a hodnotí faunu jednotlivých území (regionální z.). Kauzální z. vysvětluje příčiny souč. rozšíření živočichů a jeho změn jednak z hlediska ekol., tj. z hlediska existence vhodného prostředí pro život živočichů, jednak z hlediska hist., které studuje dlouhodobý vývoj areálů živočichů. Pojem z. definoval 1778 něm. geograf E. A. W. Zimmermann (1743-1815). Základy z. propracovali F. L. Sclater a A. R. Wallace.
