zmrtvýchvstání

zmrtvýchvstání, 1. frekventovaný mytol. prvek objevující se ve starověkých kultech umírajících a znovuvzkříšených bohů (Egypt, Foinikie, Řecko). Vznik této představy pův. patrně souvisel s pozorováním a analogizováním cyklických dějů v přírodě (jaro-podzim, úroda), později s náb. idejemi nesmrtelnosti duše. V.t. mytologéma; 2. v kř. náb. údajné vzkříšení a pozdější (podle Skutků apoštolských 40. den po zmrtvýchvstání) nanebevstoupení Ježíše Krista. Nový zákon vyjadřuje přesvědčení, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých třetí den po ukřižování ve smyslu naplnění starozákonního proroctví, jež předpovídalo nejen jeho utrpení a smrt, ale i z. jako neodlučitelnou součást božího spasitelského záměru. Podle evangelií sám Kristus předpověděl jak svou smrt, tak své zmrtvýchvstání. Ve 4.st. byl církví stanoven svátek na památku z. Ježíše Krista (velikonoce). V.t. velikonoční triduum.