zjevení obecně
zjevení, v monoteistických náb. a jejich teologii bezprostřední projev vůle boha nebo poznání pocházející přímo od boha, které mají být absolutním kritériem lidského myšlení a jednání. Skrze z. bůh údajně projevuje lidem svou existenci či vůli. Z. je vyjádřeno a fixováno jednak v tzv. posvátných textech či knihách (bibli, koránu), jednak v tzv. svaté (náb.) tradici (v křesťanství ve spisech círk. otců). Věda neuznává slepou víru jako zdroj poznání; fenomén osvícení připisovaný "vyvoleným" je iracionální povahy a je třeba ho odlišovat od intuice, která může za určitých okolností být zdrojem pravdivých poznatků.
