zesilovač
zesilovač 1. zařízení, popřípadě chemický přípravek k zesílení požadovaného účinku; signál nebo účinek výstupu je přímo úměrný signálu nebo účinku vstupu, přičemž konstanta úměrnosti je větší než jedna; 2. el . tech . z. lze rozdělit do čtyř skupin: a) z. elektrických signálů, dříve elektronkové, nyní polovodičové zařízení, které zvětšuje napětí, proud nebo výkon tím, že malé vstupní elektrické hodnoty úměrně ovládají el. výkon. Podle šířky zesilovacího pásma se rozeznávají z. úzkopásmové a širokopásmové; úzkopásmové se obvykle používají pro zesilování signálů vysokého kmitočtu (z. vysokokmitočtové a mezikmitočtové). Pro zesilování velmi vysokých kmitočtů se používají speciální elektronky (permaktron) nebo z. molekulární a parametrické; z. širokopásmové se obvykle používají pro zesilování nízkokmitočtových signálů (v.t. reprodukce; záznam zvuku); b) z. magnetické, zařízení k zesilování střídavých a stejnosměrných el. proudů a napětí, které využívá vlastnosti magn. měkkých materiálů; c) z. rotační (amplydyn), točivý el. stroj; d) z. kvantový. V.t. zesilování.
