zemská hotovost

zemská hotovost, ve středověku voj. síla státu složená z osob určených k obraně země; její jádro tvořila šlechta, od 13.-14.st. byly význ. i kontingenty měst. Do bojů bývalo zapojováno i ostatní obyv. v ohrožených oblastech. Postupně nahrazena stálým žoldnéřským vojskem a domobranou.