zeď obecně
zeď, plošný stav. prvek zděné konstrukce, popř. samostatný stav. objekt, obvykle svislý, namáhaný tlakem, jehož horizontální, popř. vertikální rozměr značně převažuje nad tloušťkou. U budov přenášejí z. svislé zatížení střechy, podlah ap. do základů. Obvodové (vnější) z. chrání budovy před vlivy povětrnosti, izolují je proti vlhku, zvuku a tepelně. Vnitřní zdi (příčky) dělí budovy na prostory určené k užívání (místnosti, vedlejší prostory). K zadržování vody slouží např. betonové z. přehradní.
