zástava krvácení
zástava krvácení, hemostáza, haemostasis - děj, který vede k zábraně krevních ztrát. Rozlišuje se: a) z. k., které se účastní řada biol. činitelů (stěna cévní, krevní destičky a tzv. plazmatické koagulační faktory), tj. srážení krve (koagulace) a spastické zúžení průsvitu poraněné cévy, které mohou u zdravého jedince vést ke spontánní z. k. z menších cév, např. v řezné nebo tržné ráně, v nosní sliznici ap.; b) z. k. pomocí fyz. faktorů: zatlačení nebo zaškrcení cévy při první pomoci, chirurgické ošetření poraněné cévy (podvaz, steh, koagulace) nebo místní působení chladu (ledové obklady, výplachy), např. při krvácení do zažívacího traktu. V.t. koagulace; první pomoc.
