zámecké kapely
zámecké kapely, kapely č. šlechty (někde spojené i s domácím operním divadlem), jež byly důl. středisky hud. kultury v č. zemích v 16.-18.st. Domácí i cizí umělci, kteří v nich působili, měli význ. podíl zvl. na přípravě a rozvoji hud. klasicismu. Nejdůl. kapely měli na Moravě K. Liechtenstein-Castelkorn (biskup 1664-95) a W. Schrattenbach (kardiná1 1711-38) v Kroměříži (působiště H. I. F. Bibera a P. J. Vejvanovského), Jan Adam z Questenberka (†1752) v Jaroměřicích nad Rokytnou (působiště F. V. Míči), Ferdinand Julius ze Salmu (1650-1697) v Tovačově, František Antonín z Rottalu (†1762) v Holešově (působiště I. Holzbauera, 1711-1783, snad i F. X. Richtera), A. L. Gellhorn v Blansku, Collaltové v Brtnici (starý benátský šlechtický rod; Ramboldo XIII., 1575-1630, zakoupil 1623 na Moravě panství Brtnici; rod vymřel 1707); v Čechách Rožmberkové a Eggenber kové v Třeboni a Českém Krumlově, Morzinové (18.st.) v Praze a v Dolní Lukavici (působiště J. Haydna), F. A. Spork v Praze, Kuksu a Lysé nad Labem, M. G. Lažanská (†1758) v Manětíně, L. J. Hartig (†1813) a L. F. Kinský (1713-1760) v Praze (u L. J. Hartiga začínal J. D. Zelenka), F. J. Černín (1697-1733) v Jindřichově Hradci, F. H. Lobkovic (1680-1734) v Roudnici nad Labem a mnozí další. Na Slovensku byly význ. šlechtické hud. rezidence zvl. ve vých. části území a v Bratislavě (rody Grassalkovics, Erdödy, Esterházy, Pálffy).
