zákonitost
zákonitost, objektivně, na vůli a vědomí lidí nezávisle existující obecné, podstatné a nutné souvislosti v přírodě i společnosti. Poznání zákonitostí jednotlivých forem pohybu hmoty je předmětem a úkolem jednotlivých vědních oborů. S rozvojem přír. věd, zejm. fyz. v 19. a 20.st., vystoupil do popředí problém vztahu statistické a dynamické z. V obou případech jde o formy projevu zákonitostí příčinného vztahu. Dynamická z. je jednou z forem příčinného vztahu, při němž daný stav systému jednoznačně určuje všechny jeho příští stavy; proto je možno z původních podmínek přesně předpovědět další vývoj systému. Tento druh z. funguje ve všech autonomních, na vnějších vlivech téměř nezávislých systémech s poměrně nevelkým počtem prvků. Určuje např. pohyb planet ve sluneční soustavě. Statistická z. je potom taková forma příčinného vztahu, při němž daný stav systému určuje všechny jeho příští stavy pouze s určitou pravděpodobností, jako objektivní mírou možnosti změn připravovaných už v minulosti. Statistická z. funguje ve všech neautonomních systémech závislých na měnících se vnějších podmínkách, systémech s velkým počtem prvků. Každá z. je vlastně statistická. Dynamickou z. je možno považovat za statistickou s pravděpodobností realizace blízké číslu 1. Statistickou z. nelze zásadně redukovat na dynamickou. Statistická z. je jinou formou zachování objektivní z., a to nejen v přírodě, ale také ve společnosti. V.t. statistická fyzika; všeobecná souvislost jevů; zákon.
