záhrobí
záhrobí, prastará představa posmrtné říše stínů prolnutá v lidové víře a podání s křesťanskou představou očistce a pekla. Ze z. se za určitých okolností zjevují zemřelí ve světě živých. K obecným námětům náleží vyprávění o ženě, která nedopatřením zabloudí na mši zemřelých: před roztrháním ji zachrání její zesnulá kmotra. Návrat mrtvého bývá vyprovokován nepřiměřeným chováním: dívka vyzývá (mrtvého) snoubence k návratu (Lenora; ve variantě nutí milého k návratu pomocí magie: kaše vařící se v lebce volá: Poď, poď!), nebožtík je přespříliš oplakáván (objeví se v rubáši promáčeném slzami) nebo mu bylo jinak ublíženo (oběšenec se vrací pro plíce, které mu vyřízli na šibenici a dělají si z nich polévku). V četných lokálních epizodách přicházejí ze z. ti zemřelí, jimž na světě zůstal neodkladný úkol (mrtvá šestinedělka, dlužník). V. t. bludné duše, onen svět, strašidla.
