writ
writ [rit, angl.], angl . právo pův. individuálně poskytované privilegium obrátit se na král. soud; později se z tohoto privilegia vyvinula obecná žaloba pro určitou kauzu. Právo, pro které neexistoval w., nemohlo být u král. soudu uplatněno. Od 1285 ustalo vytváření nových typů w., jen výjimečně bylo připuštěno vydání w. v analogickém případě; tím byl položen základ vzniku systému equity a kancléřských soudů, které jej aplikovaly a které byly sjednoceny s král. soudy až v letech 1873-75. V.t. common law.
