vztahovačnost
vztahovačnost, duševní pochod, jímž jedinec přikládá neutrálním skutečnostem osobní význam; proces psychického přisvojení si skutečností, jež se vlastní osoby týkají jen nahodile, okrajově či vůbec ne. Mechanismem v. je regrese na období raného dětství, kdy malé dítě bývá středem zájmu a pozornosti. V. jako regresívní fenomén zakotvený v narcismu je typickým rysem mnoha neurotiků, skoptofobů a zvl. paranoidně disponovaných jedinců. Odtud sloveso vztahovat - příd. jm. vztahovačný a přísl. vztahovačně. Např. je vztahovačná, tj. neosobním faktům připusuje význam pro sebe samu.
