vrtná drť
vrtná drť, vrtná moučka vznikající na dně nebo čelbě vrtu při vrtání. V. d. má význam při geol. průzkumu, neboť podle ní lze posoudit složení horniny. Ovrtná korunka, hor . a) nástroj pro vl. rozpojování hornin a nerostů při vrtání v celém profilu vrtu. Při rotačním vrtání v měkkých horninách se používají v. k. vidlicové, opatřené destičkami ze slinutého karbidu; pro středně tvrdé horniny jsou určeny v. k. jednobřitové, dvoubřitové nebo křížové. V. k. jsou výměnné; b) trubkový řezný nástroj, jehož břity jsou uspořádány tak, že rozrušují horninu jen na mezikruhové ploše vrtu, čímž vznikne vrtné jádro. Rozlišují se čtyři druhy těchto v. k.: šrotové, zubové, ze slinutých karbidů a diamantové. Nyní se používá též název vrtací korunka.
