vodní turbína
vodní turbína, lopatkový vodní motor měnící energii vody na mech. práci na hřídeli. Skládá se v zásadě z rozváděcího ústrojí (rozváděcího kola, dýzy), které usměrňuje průtok vody, a z oběžného kola, které vodě odebírá energii; u přetlakových v. t. je navíc sací trouba, která vodu ze stroje odvádí. Přeměna energie se děje dvěma způsoby: a) u tzv. v. t. rovnotlakové se mění celý tlak vody daný jejím spádem v rychlost již v rozváděcím ústrojí a v kole oběžném zůstává tlak stálý (Bánkiho, Peltonova turblna); b) u v. t. přetlakové se přeměňuje část tlaku v rychlost v rozváděcím ústrojí a jeho zbytek v oběžném kole, takže tlak v něm klesá (Francisova, Kaplanova turbína). Max. zaručený průtok vody v. t. při určitém spádu (jmenovitém nebo max.) se nazývá hltnost. Podle průtoku vody oběžným kolem jsou v. t. axiální, tangenciální, podle polohy hřídele v. t. horizontální, vertikální, šikmé, podle vstupní části jsou v. t. spirální, kašnové, násoskové, přímoproudové. Zvl. druhem je v. t. reverzní (čerpadlová); malé turbíny se též nazývají mikroturbíny.
