vnitřní sekrece

vnitřní sekrece, vnitřní vyměšování - fyziol. pochod, při němž organismy (hl. obratlovci, bezobratlí jen výjimečně) vytvářejí v endokrinních žlázách hormony. Termín použil poprvé fr. biolog C. Bernard, který takto označil schopnost jaterních buněk odevzdávat při glykogenolýze glukózu do krve (na rozdíl od jaterních buněk, které vylučují žluč do žlučovodu).